Dálkové trasy


Pokud plánujete pouť do Santiaga de Compostela, budou se vám možná hodit praktické informací o španělské severní cestě. Pocity a zážitky z více než osm set kilometrů dlouhé trasy jsem stručně popsala v předchozích článcích. Více najdete v připravované knize.

Dnes vás provedu posledními dvěma stovkami kilometrů severní Svatojakubské trasy Camino del Norte. Zároveň projdeme poslední španělskou provincii, kterou Camino vede - Galícii. Celá trasa má něco přes osm set kilometrů. Zdroje se různí a je to celkem pochopitelné, protože existuje spousta alternativních odboček a možností a také místo startu se dá...

Minule jsme společně prošli španělskou Kantábrii, teď se podíváme do Asturie. Jsem už skoro v polovině španělského Camino del Norte do Santiaga de Compostela. Ani na páté stovce kilometrů není počasí zrovna ukázkové. Prší, jsou přeháňky nebo pro změnu prší. Jako správná žena outfit samozřejmě přizpůsobuji situaci. Své růžové boty každý den ladím s...

Prvních dvě stě kilometrů na Svatojakubské cestě jsem se věčně zubila jako kůň. Nadšení z překonání vlastních limitů a úžas z nádherné krajiny bohužel nevydrží věčně.

Může na Camino del Norte vyrazit žena, co nesportuje, neumí řeči a nikdy nebyla sama v cizině? Může. A zvládne to? No ... Uvidíme... Tahle Svatojakubská poutní cesta je přes osm set kilometrů dlouhá varianta, vedoucí od francouzských hranic kolem španělského severního pobřeží.

Tak a je to tady. Minulou sobotu jsem vyrážela, abych zkusila ujít aspoň tři nebo čtyři etapy Poutní cesty Blaník - Říp. Dnes je zase sobota a já mám před sebou poslední, sedmý úsek. A začneme pěkně zostra, kvízovou otázkou. Co udělá člověk, který už týden skučí a stránkách svého deníku, že ho strašně bolí nohy a vůbec všechno,...

A pátek nešťastný je den, nechoď, dceruško, k vodě ven... No nic, už mi asi hrabe. Od sobotního poledne jdu sama a těch dobrých sto čtyřicet kilometrů je na mě znát. Holt už nejsem nejmladší. Prolila jsem hrdlem nějaký ten kofein a došla k rozhodnutí kousek trasy vynechat, abych pošetřila bolavé nohy na poslední, sedmou, etapu. Teď tedy vyrážím...

Není to ani týden, co jsem vyrazila na trek dlouhý téměř dvěstě kilometrů od jedné bájné hory ke druhé. A už jsem se přehoupla přes polovinu. Nespočet zážitků, drobná dobrodružství a občas trochu těžké noci, stejně jako ta dnešní. Ale co už, můj milý deníčku, zvedáme se a jdeme dál.

Včera jsem si na své Poutní cestě Blaník - Říp sáhla na dno. Dokonce jsem si ani nestihla všimnout, že jsem se přehoupla přes sto kilometrů a jsem tedy ve druhé půli svého putování. Naštěstí mi odpočinek dost pomohl a já vidím svět v růžových barvách.

Už po šesté vás zvu k nahlédnutí do duše poutnice na trase od Blaníku k Řípu. Minule jsem v Kouřimi završila třetí etapu a vyrazila dál. Jenže pak jsem úplně sprostě své čtenáře zanechala v přístřešku uprostřed cesty. Spěchám to tedy napravit.